Pel mel - Tady najdete opravdu všehochuť týkající se mých pocitů, úvah, mateřství, kreativních přetlaků a jiných témat...


Víte co, chci vám tady přiblížit, jak to bylo na začátku, než jsem spustila La Volavku.

Srovnávání. Já teda nevím, jak vám, ale mně se to stále děje. Já tady samozřejmě občas naznačuji, abyste to nedělali a snažím se tomu předcházet, třeba článkem supermatka. Podobných dalších "abystesinemysleližetojdehladce" mám v záloze hodně, nebojte. Stejně se snadno může stát, že si o mně něco myslíte, ale vůbec to nemusí být pravda. A pak...

Už jsem párkrát zaslechla, že se obáváte, jestli výlet zvládnete, jestli nám budete stačit, že zůstanete vzadu atd. No já vás všechny neznám, takže ručit sto procenty nemohu, ale zatím na žádném výletu nikdy nikdo vzadu sám nezůstal, když nechtěl .Podle počtu účastníků, živnosti a spolupráce dětí se náš peleton přirozeně většinou roztrhá na...

Syn se škrábe na skálu a nadšeně volá, ať vyšplhám za ním. Nahoře je opravdu krásný rozhled. Chvilku se kocháme, když syn začne škemrat, ať vylezeme ještě na támhleten kopec, a ukáže na krásnou horu vlevo. Než se naděju, už je dole a navzdory již nachozeným kilometrům běží vesele po pěšině, sotva mu stačím...

V září jsme ze školky jezdili na kole. Můj syn vždy nasazuje vražedné výletní tempo. To znamená, že s jeho průměrem kol a jeho volnošlapem je to opravdu pomalé. S mým průměrem kol a dcerou v sedačce tak často přichází zkouška balancu, mé přední kolo a řídítka se mi často rozkomíhají nalevo a napravo, jako bych chtěla udělat na zemi zmijí čáru....

Já vím. jsme na webu. Ještě že tak. I když "prej" pokud je Facebook už jen pro dinosaury, jak píšu níže, web by se dal řadit do období před vznikem planety. Něco o tom vím, jsem geograf. Konec srandy, ač jsme na webu, přesto mi dovolte dát i sem mou úvahu o sociálních sítích. A ano, La Volavka je i na Facebooku, ...

Hurá, hurá, hurá! Já vám řeknu, z čeho mám takovou radost! Já jsem po 6ti letech, které jsem trávila na mateřské "dovolené" (nic jiného, než uvozovky, si to slovo nezaslouží), obnovila mé průvodcování po horách! A to zrovna v regionu nejzamilovanějším – v Italských Apeninách. Řeknu vám, že tento 10-tidenní pracovní odskok od dětí byla větší...

Mám pocit, že co se týče svého "Sí Ví", mohu trochu něco nabídnout – v kolonce pracovních a dalších zkušeností by svítilo průvodcování po horách, působení v lesní školce, organizování výprav a akcí ve skautu atd…o to vše se můžu alespoň trochu opřít. Zároveň vím, že se dá prostě jen tak jet s kamarády na hory žejo,...

Před dětmi jsem neuměla chodit pomalu. Prostě mě to unavovalo daleko víc, psychicky zmáhalo a vůbec nebavilo. Ne, že bych vyloženě metala, jen jsem prostě nesnášela loudání. A tak jsem dopředu "čula" problém, až se mi narodí děti. Musím říct, že se mě snažily připravit co nejvíc a dost se jim to dařilo - v těhotenství ten...

No - jo, někdy jo. Ať už v módu, že jsem na děti sama a kolem jsou další maminky a děti, anebo že jedu někam úplně sama s dětmi. Mám super-skvělého muže (který má samozřejmě i chyby...), který má rád občasné výlety. Ale rozhodně jich nemusí tolik a v takovém tempu, jako já.

Já jsem si turistické hůlky brávala před dětmi pouze, když jsme šli nějakou expedici natěžko v horách. Od té doby, co můj břišní "core" odešel po těhotenstvích a porodech na dovolenou (doufám, že to má taky jen na 3 roky), si hůlky brávám, když nosím děti. Třeba i jen na Brdy. Docela záhy jsem však na výletech začala mít někoho,...

Něco vám řeknu. O tom, jak to vypadá uvnitř mě, než se pustíme na nějaký větší výlet, který testuje moje hranice. Mohli byste mít totiž dojem, že to mám všechno na háku. A podle mě je dobré takové mýty bořit. Pokud se jedná o nějaký nestandardní výlet, který skrývá potenciálně trochu či více adrenalinu, někdy mi to dá docela zabrat zůstat v klidu....