Sáně na miminko (i se sourozencem) a zimní výlety s boby

Protože jsem se zúčastnila zimního krkonošského pobytu na chatě, ke které se nešlo dostat autem, potřebovala jsem s sebou opravdu co nejméně věcí. Měli jsme staré sáňky, ještě po mně. Byla na nich ohrádka, ale dcera v té době ještě neseděla.

Připevnila jsem tedy do sáněk miminkovník z Croozeru a na ohrádku připevnila pásy, které se miminkovníkem protáhly a fungovaly jako pásy, co se cvakají na kočáru. Ještě jsem do miminkovníku dala jako izolační vrstvu podsedák, aby netáhlo zespoda. Vepředu jsem ušila pro staršího sedátko, kdybych potřebovala někam dotáhnout obě děti. Nutno říct, že na sáňkování to moc není, sedátko je moc vepředu a sáňky mají tím pádem celkem špatné těžiště. Když nebyl kopec dost prudký, dost jsem nadávala :-). Ale místo dvoukočáru to funguje pěkně a malá se v nich mohla v klidu vyspat.

Když dcera zrovna spala v sáňkách a začalo sněžit, vymyslela jsem stříšku z turistických hůlek a pláštěnky na batoh, funguje prefektně. Šla by i z jakýchkoliv jiných hůlek nebo klacků sebraných po cestě. Nedostupnost civilizace tě naučí...

Když jsem potřebovala sjet kopec s malou dcerou v nosítku a starším synkem, osvědčily se nejvíc jednoduché boby ve tvaru saní, na které jsme se kupodivu vešli všichni tři i s batohem. Na celodenní výlet na sněhu je to spolu s trekovými hůlkami ideální doplněk. Boby se přivážou k pasu a docela vás následují. Jediné mínus to má v tom, že nosítkové dítě musí absolvovat spánek v nosítku, na těchto bobech se (oproti saním) nevyspí. Tato kombinace však skýtá mnoho variant při postupu - na sáňkách může být prázdno, nebo dítě, nebo batoh, nebo obojí, nebo všichni když je to zrovna z kopce. Pokud by naše malá byla v té době už sedící, samozřejmě by se tam mohla vézt i ona.

A jaké máte vychytávky vy? Já jsem na ně ujetá, takže se neváhejte podělit!