A to jezdíš na ty výlety s dětmi sama?

No - jo, někdy jo. Ať už v módu, že jsem na děti sama a kolem jsou další maminky a děti, anebo že jedu někam úplně sama s dětmi. Mám super-skvělého muže (který má samozřejmě i chyby...), který má rád občasné výlety. Ale rozhodně jich nemusí tolik a v takovém tempu, jako já.

On si navíc samotu užívá (což se mu nedivím, ale měl to už i před dětmi :) ). A já bych se nechtěla cítit, že jsem ho do něčeho přemluvila a že tam být vlastně nechce. Ale sama si výlet upřít nechci a tak je to jasná výslednice - jedu, klidně i sama s dětmi. Mám za tím i takový win-win pocit, muž je v tomto případě radši doma, já radši na výletě,tak oba máme dobrý pocit. Já teď víc zaberu a po příjezdu na chvilku zabere víc on (což už se nám nově snad daří opravdu naplňovat, ehm...:) ).

Jo, je to náročné. Ale sama si to vyberu a vím, proč makám ještě na víc procent. Protože jinak bychom se na výlet tak často nedostali. Musím to cítit a musí být na to období. Pamatuju si úseky mateřské, kdy jsem vyhodnotila, že se mi to nevyplatí. Bylo to vždy nějaké obdobíčko, kdy jsem byla vyčerpanná, nebo syn měl zase nějaké svoje "obdobíčko". Naštěstí se to vždy dříve či později zvedlo. Od té doby, co jsem si dovolila občas zaplatit něco za ubytování, jsme takto byli třeba v Krušných horách, v Tiských stěnách či v Krkonoších. (A nechť je další fotka důkazem, že je to někdy náročné tak, že už jsem nevěděla coby, a snažila se udělat si z toho srandu a vyfotila si tu svojí emoci zoufalství...v těch Krkonoších) Akce, kdy jedu s dalšími maminkami, teď nepočítám. Většinou jedeme přes týden, a na víkend jsme doma.

Asi to máme trochu specifické, protože u nás se ne vždy další parťáci vyplatili. Vím, že se maminky na výlety spojují hlavně, ať se děti spolu zabaví, ale u syna to do teď zas tolik nefungovalo. Stejně dost času visel na mně a další společnost někdy znamenala i větší výzvy navíc. Teď před jeho pátým rokem se to snad trochu zvedá, tak držte palce. Ale myslím, že to není ten hlavní důvod. Mně vlastně být sama taky nevadí. Dokonce je to pro mne v něčem jednodušší (sic je to o dost menší díl oproti tomu, v čem je to složitější, teď myslím hlavně, když mám k ruce i muže). Ale v něčem to vede k jednodušší sehranosti v naší jednotce, není tam nikdo další, koho musíme zahrnovat do rozhodnutí, pozorovat na co má náladu a jaké má potřeby. Můžu měnit rozhodnutí podle dětí, klidně na poslední chvíli, a nemám u toho muže, který to špatně nese :). Taky se s ním nemusím pořád domlouvat co kdy jak kde uděláme a kdo to udělá...někdy je to pro mne takové "uf", to domlouvání.

Ať tak jako tak, výlet v různých módech má své výhody a své nevýhody a mě to vlastně baví střídat!