10. - 12. den - CAMINO

10. den 7.6.2019, 5. Den Camina Tineo - Sanblismo, 18,7 km

Překvápko noci bylo, že v tolika lidech občas jen někdo chrupnul a jinak bylo ticho! Všichni zmizeli a my si v klidu dáváme snídani na albergue, kde zůstaly jen 2 Angličanky. Venku je frischinoooo, vane vítr, občas je sluníčko ale nad vedlejšími horami je spostu přeháněk. Vyrážím hrdě v kraťasech, ale fakt se to nedá, oblíkám co jde. Lukýno je v pohodě, aspoň že toto funguje. Uhneme nechtěně z cesty a přijdeme k ruinám kláštera. Dáváme svačinu, 5ti minutové přeháňky v pravidelném intervalu střídá čtvrt hodina slunka. Ruiny díky Ondrovému vhledu začínají působit magicky, zachovalé nádvoří.

Lukáš cca 2 dny zpět začal ťapat za ruku a teď nechce dělat o přestávkách nic jiného.

Stopka v Campiellu a pak pokračování do našeho zamluveného albergue. Potkali jsme včera Korejce, co nám to doporučil a byl to skvělý tip. Malé ubytování pro 12 osob spravuje opravdový nadšenec, navíc je tu jedna osobnost vedle druhé, spousta národů. Lukáš strhne dost pozornosti a ukáže se, že jsou tu všichni rodiče odrostlejších dětí. Působí na mě všichni moudře, je mi tu moc dobře, i když Lukáš nemá nejklidnější chvilku. Nejhorší ale taky ne. Místo nedovoluje nic jiného než společnou večeři, je moc dobrá a Lukáš si dá s chutí čočkovou polévku. Jsem ráda, protože některé dny nabídka pro Lukáše stojí opravdu za prd.

Vypereme, usušíme, socializujeme se. Bylo by tu i hodně ochotných "tet" na hlídání ale Luky nějak nechce.

11. den 8.6.2019, 6. Den Camina Sanblismo - Berducedo, 23,6 km

Ráno se všichni ještě vidíme u snídaně. Všichni odchází, my se pakujeme, Lukáš objevil ťapání pomocí trek hůlek a nemůže přestat. Než odejdeme, vidím Brazilku jak maluje podobný obrázek do podobného sešítku, jako mám já. Magic moment, ukazujeme si svoje obrázky, dávám jí svůj, objímáme se.

Vycházíme a počasí a výhledy jsou top. Tato etapa je vyloženě trek po horách. Naštěstí se nenecháme strhnout všeobecnou panikou o obtížnosti a vydáváme se mezi hory, zvonící krávy a ruiny starodávných hospitalů. Povede se nám na krásné horské louce zakempit skoro na 2 hodiny, uvařit čaj z máty utržené v Monasteru a nechat Lukýna ťapat s trekovými hůlkami. Dnes ráno se mu zrodila tato enormní vášeň a s hůlkami se i kojí. Ťapání nebere konce, musíme to v jednu chvíli prostě přerušit. Potkáváme 2 starší moudré holanďanky, které se nad Lukýnem (taky) rozplývají.

Dnes nás čeká zatím nejdelší etapa ale s trochou pomocí zabavení Lukyho v nosítku a vyťapaní s hůlkami to relativně v pohodě dáme, 26 km. Dojdem až navečer, takže se stačíme někde navečeřet a spát. Spíme s Holanďankami v trochu pochybném private Alberte, ale díky bohu tu mají ještě místo. Zakempovat by šlo, co se týče terénu, ale ta teplota! Španělé nosí suverénně péřovky a já bych si ji taky dala, kdybych jí měla!

12. den 9.6.2019, 7. Den Camina Berducedo - El Salto, 14,7 km

Ráno váháme, jak to udělat, abychom si odpočinuli a zkrátili etapu. Vykročíme s nápadem svézt se, ale za zatáčkou nás předjede auto, zastaví a vyskočí z něj Suzana - brazilka, co malovala předvčerem na albergue! Rychle se domlouváme, že půjdeme spolu a ubytujeme se na hotelu u přehrady, což byl jeden z původních plánů. Je to zkrácená etapa a na jeden zátah tam dojdeme. Cesta je nádherná, bála jsem se klesání a místo toho nádherné výhledy. Paní po cestě se natáhne přes plot a nasype nám jahody. S brazilkou si opravdu rozumím a má to ještě výhodu, že je nadšená z Lukáše a pořád na něj dělá cukrbliky ;). Vyvrcholí to tím, že nám zaplatí pro dnešní noc hotel. Užíváme si volné odpoledne na hotelu, Lukáš ťape hůlkami po terase a oproti jiným dnům máme odpoledne čas na místě, kde i budeme spát. Řeším s brazilkou její osobní věci a padají hluboká moudra. Večer se sejdeme u stolu krom brazilky s Guatemalcem a Jihoafričanem. Luky už spí, tak je večeře v poho. Narozdíl od jiných nocí mám pro sebe na posteli spoustu místa, ale nějak mi to nespí a Luky chce hodněkrát mlíko, má dásně nateklé od rostoucích zubů.