Průvodcování obnoveno!
Hurá, hurá, hurá! Já vám řeknu, z čeho mám takovou radost! Já jsem po 6ti letech, které jsem trávila na mateřské "dovolené" (nic jiného, než uvozovky, si to slovo nezaslouží), obnovila mé průvodcování po horách! A to zrovna v regionu nejzamilovanějším – v Italských Apeninách. Řeknu vám, že tento 10-tidenní pracovní odskok od dětí byla větší dovolená, než na které už několik let pobývám. Má horská duše doplnila na chvilku zase energii. Ale trochu popořadě, abych vám to více vysvětlila.
V této oblasti, Monti Sibillini, Monti della Laga a Gran Sasso, jsem před 10ti lety na 1 rok studovala geologii. Ve chvílích volna jsem poznávala okolní hory a místní obyvatele. Hned na začátku pobytu jsem se přes Couchsurfing seznámila s farmářskou rodinkou se 4mi dětmi, která se brzy stala takovou mojí Italskou rodinou. No dobře, pro kompletní vylíčení se sluší zmínit i mihnutí Italského partnera :-).
A já jsem si ten kraj kompletně zamilovala. Nádherné hory, dvoutisícovky, kde je málo lidí! Pasou se tam ovečky, vůkol skalnaté vrcholy, ve vesničkách pod nimi v každém baru výborné kafíčko a melodická Italština k poslechu. Prostě ráj! Mám pocit, že už někde tam jsem se rozhodla, že to musím ukázat dalším lidem, aniž bych k tomu nějak vědomě směřovala nebo věděla jak.
O pár let později, jak už to tak bývá a osud to u takových rozhodnutí ze srdce dělá, jsem tam stála znovu, jako horská průvodkyně, s partou Čechů okolo. Začala jsem nejdříve průvodcovat pro cestovku Kudrna, zmínila jsem se o Apeninách, slovo dalo slovo a já jsem vytvořila pro ně zájezd, který jsem v roce 2016 odprůvodcovala.
Asi 2-3 měsíce poté, bohužel!, se v této oblasti objevilo velmi silné zemětřesení, s následky dodnes (psala jsem o něm třeba ZDE). V pražském Klubu cestovatelů jsem měla v zimě cestovatelskou přednášku s lákadlem dalšího zájezdu na rok 2017, kdy ovšem nebylo jasné, zda se bude moci jet, oblast byla dost neprůjezdná a opravdu poničená. Nakonec jsem v červnu 2017 odjela do oblasti na průzkum, abych zde v červenci mohla odprůvodcovat zájezd pro Klub Poutníků. Sic některé trasy změněné, ale šlo to! Co jsem ale v té době nevěděla, bylo to, že se změnil i můj stav :-). Nevědouc o něm, do Itálie se poprvé podíval tou dobou asi 3-týdenní syn v mém břiše. Tudíž další plány na další průvodcování musely jít stranou…
Ovšem,jak je mé povaze vlastní, začala jsem hned kout plány v hlavě pro to, abych se tam podívala i s dítětem (což jsem udělala hned, jak měl synek půl roku, ČTI ZDE), a od té doby si i maluju, jak tam jednou udělám zájezd i s dětmi. Nejen na to konto vznikl i spolek Sibyla, pojmenovaný po Monti Sibillini, který nám to třeba umožní. Takový předvoj dětského zájezdu jsme udělaly loni s kamarádkou (ČTI ZDE). A teď, teď mi bylo umožněno tam znovu průvodcovat, úplně normálně, chápete, bavit se s dospěláky o normálních tématech, jít běžným tempem celý den, mít možnost se neasistovaně vyčůrat… však chápete! A do toho jsem účastníkům mohla vyprávět spoustu informací, jak ze studia geologie, tak tu řadu historek, co jsem tam zažila. A ten zájezd s dětičkama? Ten výlet, ten tam jednou (nebo víckrát?) udělám! Stay tuned :-)