Dubnová realita a zvládání pravidelného řádu!

Dívám se na náš docela šílený dubnový kalendář a nevychází mi na Výlet s poberounskými maminkami ani jeden den. Asi prohlásím za dubnový výlet naši víkendovou výpravu na konci dubna, aby mi nebylo líto, že nic...

Ti co mají doma předškoláka ví, že je to měsíc zápisů do škol. A ti co jsou nerozhodní, jako já, nebo je na jejich favority přetlak, vědí, že těch zápisů bude poněkud víc, než jeden... No, kdybych z jedné školy, kam je opravdu mizivá šance dostání se, slevila, mohli bychom místo zápisu udělat výlet 3.4. Ale jsem trochu obětí pocitu "co kdyby" a "nikdy nevíte"... Hm. tak si můžete dát tu středu 3.4. do závorky, a já sem kdyžtak napíšu, kdybychom se náhodou rozhodli, že tolik zápisů už je moc, hih. Jinak prohlašuji za výlet výpravu do Jizerek, ať jsem z obliga .

Jó, už to není, co to bývalo - dvě malé děti doma, týdny bez žádného pravidelného navštěvování kroužku či školky a (někdy až moc) velké nekonečno a vzduchoprázdno, které bylo potřeba krájet častými výjezdy a výlety... 

Máme za sebou první půlrok, kdy začaly děti trochu chodit do školky. A já jsem si ten půlrok zvykala na to, že máme nějaký režim. A mám pocit, že až teď jsem se dostala do nastaveného rytmu, pochopila ho a uvolnila se v něm. Určitě pomáhá začínající jaro a prodloužení světla, protože dost času z toho půlroku jsem měla pocit, že po školce už nic nestihneme, je hned tma a zima a děti si stejně potřebují oddáchnout... a nechtěně to vyšlo, že na neškolkové dny jsou odpoledne kroužky. Týjo, každý den něco!

Ale je na čase si zvyknout, za chvíli bude naše jednotka mívat rozhodně každý den něco, říká se tomu škola. Asi se mne ten nahoře snaží na to postupně připravit. Jestli se ptáte, jak to bude od září s výlety s La Volavkou, tak to nevím, ale nějaké nápady mám :-) . Tak uvidíme, jaký směr letu naberu!